top of page
  • Facebook
  • Instagram

Co bych po devíti letech praxe už nikdy neudělala

22. 10.
Minut čtení: 2

Někdo ti radí, co nekupovat, abys ušetřila peníze. Já ti řeknu, co nedělat, abys ušetřila sama sebe. Čtyři věci, které jsem se naučila na vlastní kůži i díky lidem, které devět let provázím.


Devět let provázím lidi náročnými obdobími jejich života. A za tu dobu jsem zažila obě strany. Seděla jsem naproti klientkám a seděla jsem i na tom druhém místě, kde hledáš pomoc sama pro sebe.


A tak dnes vím docela přesně, co bych už nikdy neudělala. Nejsou to žádná velká moudra. Jsou to obyčejné věci, které děláme skoro všechny. Právě proto stojí za to je pojmenovat.


1. Nesnažila bych se všechno zvládnout sama


Zní to jako síla. „Já to dám. Nikoho nepotřebuju otravovat.“ Jenže je to takový bláhový plán.


Všechno sama znamená, že všechno neseš na jedněch zádech. Práci, děti, domácnost, cizí nálady i svoje vlastní starosti. A čím déle to neseš, tím víc to vypadá jako normální stav.


Říct si o pomoc není slabost. Je to rozhodnutí, že nechceš za pár let zjistit, že už nemůžeš.


2. Nenechala bych svoje tělo křičet


Tělo nejdřív šeptá. Únava, která nepřejde ani po víkendu. Napjatá ramena. Bolest hlavy, která se vrací. Pak začne mluvit hlasitěji. A když ho pořád přehlížíš, začne křičet.


A my mu odpovídáme pořád stejně: „Ještě chvilku. Jen dodělám tuhle věc. A pak támhletu.“ Jenže to „pak“ často nepřijde.


Tělo si o pozornost řekne samo. Jen hlasitěji, než by sis přála. Je lepší ho poslouchat, dokud ještě šeptá.


3. Nepodceňovala bych svůj vnitřní hlas


Znáš ten tichý pocit, že něco nesedí? Že tohle rozhodnutí není tvoje? Že s tímhle člověkem ti není dobře?


Často ho umlčíme. Jen aby byl klid. Jen abychom nedělaly zbytečné vlny.


Jenže když se ohlédnu, ten vnitřní hlas měl vždycky pravdu. Ne napoprvé nahlas, ale měl. Dnes ho beru vážně dřív, než mi to dokáže realita.


4. Neřekla bych si „to přejde“


„To přejde“ je asi nejčastější věta, kterou si říkáme, když nás něco trápí. Smutek, vztek, únava, nějaká stará křivda.


Ale co si budeme povídat. Ono to nepřejde. Ono se to jenom zahrabe hlouběji. A pak se to ozve ve chvíli, kdy to nejmíň čekáš. Třeba jako podrážděnost, nespavost nebo pocit, že jsi pořád „divná“, i když se ti vlastně nic hrozného neděje.


Co zahrabeš, nezmizí. Jen na to přestaneš vidět.


Ušetři sama sebe


Někdo ti radí, co nekupovat, abys ušetřila peníze. Já ti říkám, co nedělat, abys ušetřila sama sebe.


Nemusíš změnit všechno najednou. Stačí si vybrat jednu z těch čtyř věcí, ve které se poznáváš nejvíc, a začít u ní.


A jestli cítíš, že na to nechceš být sama, napiš mi. Na konzultaci se společně podíváme, co tě teď nejvíc tíží a kde začít.



 
 
 

Komentáře


bottom of page